Kamenný vodočet u Rožmberka

Rožmberk není jen významný chovný rybník (Rožmberk se loví ob rok; daří se zde Třeboňskému kaprovi), ale rybník Rožmberk má spolu s celou třeboňskou rybniční soustavou velký vodohospodářský význam, což se zvláště ukázalo o velkých povodních 2002.
Tehdy Rožmberk zadržel ohromné množství vody a výrazně tak snížil škody způsobené velkou vodou. Tuto událost připomíná pomník s vodočtem postavený u výtopy Rožmberka, poblíž hájovny Smitka,
Vodočet – pocta Jakubu Krčínovi
V srpnu 2004 byl u nově opraveného bezpečnostního přelivu Rožmberku slavnostně odhalen staviteli rybníka Rožmberk Jakubovi Krčínovi z Jelčan pomník za jeho geniální dílo.
Na pomníku jsou rysky s letopočty připomínající výšku vody při jednotlivých povodních, které náš největší rybník přečkal bez úhony. Nejvýš ukazuje výšku vody v Rožmberku při ničivých povodních v srpnu 2002, kdy se s napětím očekávalo, zda král rybníků nápor vody vydrží.
Pomník stojí v místě bezpečnostního přepadu, který má na ochraně rybníku velký podíl. Třeboňští rybáři tímto obeliskem u Rožmberka vzdali hold velkému rybnikáři Jakubu Krčínovi a jeho dílu, rybníku Rožmberku.
K bezpečnostnímu přelivu vás dovede Naučná stezka Rožmberk.
Povodně 2002 a rybník Rožmberk
V srpnu 2002 postihla naši republiku katastrofální povodeň. Stoletá, dle některých údajů pětisetletá, velká voda napáchala na území naší republiky miliardové škody, byla příčinou ztrát několika desítek lidských životů.
Povodeň na území jindřichohradeckého okresu byla způsobena zejména řekou Lužnicí. Po silných deštích, na přelomu července a srpna, začalo na území našeho okresu 6. srpna znovu vytrvale pršet. Naměřené srážky v povodí Lužnice ve dnech 6. až 13. srpna přesáhly čtyřnásobně měsíční průměry. Extrémní hodnoty v oblasti Třeboňska, Novohradských hor a sousedního Rakouska (řeka Dračice vlévající se do Lužnice) měly za následek rychlý vzestup Lužnice, zaplnění třeboňské rybniční soustavy, která pro další dešťové srážky neměla volný akumulační objem. Za této situace byla aktivována povodňová komise, na povodí řek Lužnice, Nežárky a Moravské Dyje byl vyhlášen II. a posléze III. stupeň povodňové aktivity. Vzhledem k rostoucímu nebezpečí byl svolán krizový štáb okresu, který posléze organizoval a řídil na celém okrese záchranné a obnovovací práce.
Nejkritičtější událostí bylo, když 9. srpna začíná rybník Rožmberk přetékat přelivem, vysoko nad normálem jsou rybníky Svět, Spolský a Opatovický, a proto předseda krizového štábu vydal příkaz maximálního otevření výpustě na Rožmberku. Na tomto rybníku byla provedena demontáž česlí na bezpečnostním přelivu a později, vzhledem k rychlému vzestupu hladiny, byl zbytek česlí odstraněn trhavinou. Velikán mezi našimi rybníky Rožmberk nakonec sehrál rozhodující úlohu při zvládnutí kritické povodně.
Při normální hladině akumuluje 5,5 mil. kubíků vody na ploše 480 hektarů. V době kritické povodňové situace zatopil plochu 2 200 hektarů a akumuloval celkem 70 milionů kubíků vody, což byl historicky nejvyšší stav. Další závažnou událostí bylo protržení Novořecké hráze v délce 80 – 90 metrů (toto vodohospodářské dílo, vybudované geniálním rybníkářem Jakubem Krčínem v délce 13,5 km, odvádí přebytečné vody Lužnice mimo Rožmberk do Nežárky) a vody Lužnice se začaly valit do přeplněného Rožmberka.
Pod hrozbou protržení hráze a následným nedozírným škodám a ztrátám na lidských životech, vydal předseda krizového štábu příkaz k evakuaci obyvatel obcí Lužnice, Klec, Ponědrážka a části Lomnice nad Lužnicí (13. srpna). Bylo celkem evakuováno přes 1000 osob. Drama ovšem nebralo konce. Ve večerních hodinách 13. srpna dochází, po destrukci ochranné hráze pískovny Cep, k průtoku části řeky Lužnice pískovnou. Voda zaplavila silnici Majdalena – Chlum a Majdalena – Suchdol, zaplavuje a demoluje několik domů obce Majdalena, přerušena je také Zlatá stoka.
Teprve koncem srpna se situace stabilizovala, hráz Rožmberka byla zpevněna, Novořecká hráz 26. srpna opravena, opravena byla hráz pískovny Cep i poškozené silnice u Majdaleny. Lužnice se vrátila do svého koryta. Škody napáchané povodní se na našem okrese vyšplhaly do výše 900 milionů korun.
Pro úplnost dodejme, že i rybník Svět sehrál o povodních 2002 významnou roli. V kritické dny hrozilo i přetečení hráze Světa a zatopení Třeboně, a proto byl u Světa bleskově vytvořen přepad… a přebytečná voda ze Světa šla na Mokrá luka.
Co ukázala katastrofální povodeň, která na území našeho regionu nemá obdobu?
Prvním připomenutím bylo, že člověk ve vztahu k přírodě musí zachovat pokoru, pokoru k dílu našich předků, kteří vybudováním rybniční soustavy před staletími ochránili hodnoty a životy i v dnešní době.
(Zdroj: https://jindrichohradecky.denik.cz/pribehy_vody/jh_povo_0814.html)